Níže uvádíme shrnutí důvodů, proč výše uvedené látky nepoužíváme. Není nám lhostejné, co si na sebe mažeme a co se díky tomu dostává i do okolní přírody.

Celý článek

• Ftaláty
• Sulfáty
• Etoxylované suroviny
• Petrochemické suroviny
• Syntetické parfemace
• Syntetická barviva
• Parabeny
  

PARABENY

Parabeny jsou alkylestery PARAhydroxoBENzoové kyseliny a v kosmetických přípravcích se používají pro své vynikající antibaketriální a antimykotické účinky. Mezi nejčastější zástupce skupiny patří methylparaben, ethylparaben (E 214), propylparaben (E 126), butylparaben a heptylparaben. Parabeny nahradily dříve používané konzervanty – formaldehydy. Parabeny jsou konzervanty velice efektivní, a proto jsou v konvenční kosmetice tak populární. Využívají je zejména velké firmy, které potřebují, aby jejich výrobky vydržely bez bakteriálního bujení po dobu několika let. Tak si cestu produktu od výrobce ke spotřebiteli představme: začneme nějakým pobytem ve skladu výrobce, pak následuje doprava přes půl světa za různých teplotních výkyvů, potom třeba roční přestávka v regálech obchodů a konečně si ho někdo koupí a vesele používá i několik dalších let.

Nicméně, laboratorní studie dávají parabeny do souvislosti nejen s rychlejším stárnutím kůže, alergickými reakcemi, ekzémy, ale také s rakovinou, hormonální nerovnováhou, snížením plodnosti a zvýšením rizika nezhoubného nádoru mozkového obalu.

Důsledkem všech dohadů a nesrovnalostí kolem parabenů je buď jejich úplný zákaz (například Francie), nebo nahrazení jinými konzervanty, což nemusí být pokaždé lepší řešení. Náhražkou může být například methylisothiazolinone (MIT). Jedná se o další alergenní složku, se kterou se můžete často setkat. Studie prokázaly, že způsobuje kontaktní dermatitidu, může být toxický pro imunitní systém.

Pozor bychom si ale měli dát i na konzervanty, které postupně parabeny vytlačují. Těmi jsou Imidazolidinyl-urea (Germal 115) a DMDM hydantoin.

FTALÁTY

Ftaláty se používají v pesticidech, jako změkčovadla při výrobě plastů, a také v syntetických vůních, aby vydržely co nejdéle. Do těla se dostávají vdechováním, sliznicemi i kůží. Nejčastější zdroje jsou stavební materiály, podlahové a střešní krytiny, kosmetické přípravky, obaly některých potravin, erotické pomůcky, pláštěnky. Jelikož ftaláty nejsou pevně vázány, uvolňují se velmi snadno.

Ftaláty v lidském těle působí jako estrogen a narušují normální hormonální cykly, jedná se tedy o tzv. „hromonální disruptory“. Dále ohrožují funkci ledvin a jater, zvyšují riziko vzniku alergií či astmatu. Studie prokázaly, že mateřské mléko je ftaláty kontaminováno, a že způsobuje změny endogenních reprodukčních hormonů u kojenců. I když se budeme sebevíc snažit, s největší pravděpodobností bude určité množství ftalátů zjistitelné v moči každého z nás. Ftaláty jsou spojovány s obezitou, rakovinou, poruchami štítné žlázy, reprodukčními anomáliemi.

SULFÁTY

Sulfáty se používají v kosmetických přípravcích, jako jsou šampony, sprchové gely, zubní pasty a také v prostředcích pro čištění domácnosti. Díky své vynikající pěnivosti a nízké ceně jsou na běžném trhu velmi často používané. Sodium lauryl sulfate (SLS) a o něco „mírnější“ sodium laureth sulfate (SLES) jsou silné dermální iritanty, které pokožku zbavují své přirozené ochranné bariéry, vysušují ji a velmi dobře jí prostupují. V kombinaci s jinými chemickými látkami mohou mít až rakovinotvorné účinky. Proto by měly být tyto látky na seznamu zakázaných složek Vaší kosmetiky.

ETHOXYLOVANÉ SUROVINY

Etoxylace je chemický proces, při které Vedlejším produktem ethoxylace je karcinogen 1,4- dioxan, který může být obsažen ve všech surovinách, které tímto procesem prošly. Tato látka se pokožkou vstřebává velmi rychle. U těhotných žen může negativně ovlivňovat vývoj plodu, proniká do mateřského mléka, posléze ovlivňuje i chování dětí. V neposlední řadě kontaminuje životní prostředí, zejména podzemní vody. Není snadné rozpoznat všechny ethoxylované složky v kosmetice, ale jistě jsou to látky končící na „eth“, nebo mají v názvu „PEG“, dále též polysorbáty.

Samozřejmě, že občasné umytí vlasů s běžným šamponem nám jen těžko ublíží, ale mnoho z nás tyto látky používá několikrát denně! Vždy je tedy potřeba číst složení.

ROPNÉ DERIVÁTY

Ropné deriváty, jako je vazelína a minerální olej, jsou v kosmetice používány k ochraně pokožky a prevenci ztráty vlhkosti. Jsou to produkty petrochemického průmyslu. Vazelína vzniká destilací, z ropy se odebírají jednotlivé frakce. Vazelína a všechny ostatní suroviny ropného původu jsou vždy lékopisné kvality. Bohužel se nedá říci, že neobsahuje různé chemické látky. Vazelína má ale svá opodstatnění. Je hypoalergenní, jelikož má velké molekuly, které neprostoupí do pokožky. Díky tomu se hodí tam, kde je potřeba udržet přídatné hojivé látky na povrchu pokožky a nepustit je dovnitř. Proto je také častou surovinou v mastích na dětské zadečky. Nepustí dovnitř do pokožky vlhkost, tudíž ani rozkládající se moč. Pokožka je orgán podporující výměnu. Vazelína a minerální olej tuto funkci blokují a to ve většině případů není dobře. Hlavním důvodem, proč se těmto surovinám vyhýbáme je snížení závislosti na tomto průmyslovém odvětví.

UMĚLÁ BARVIVA

Syntetická potravinářská a kosmetická barviva se smějí používat do potravin, léků, i kosmetiky. Jedná se o barevné sloučeniny, které se syntetizují z velkého množství polotovarů, založených na produktech zpracování ropy a dehtu. V dnešní vznikají otázky týkající se případné toxicity těchto barviv. Jako barviva do některých mýdel používáme jíly kosmetické a někdy i farmaceutické čistoty, dále nám jako barva dobře slouží i bylinné výluhy, jemně mleté byliny nebo chlorofyl.

 SYNTETICKÉ PARFEMACE – FRAGRANCE, PARFUM

Jedná se o velmi širokou kategorii látek, kterým se vyhýbáme z mnoha důvodů. Většinou je uváděna jako jedna složka v INGREDIENTS na etiketě bez výčtu veškerých komponentů, kterou je tvořena. Je to velmi znepokojující, jelikož většina syntetických parfemací obsahuje jak petrochemické látky, tak ftaláty. Některé sloučeniny mohou mít i stovky součástí tvořící onu látku skrývající se pod „parfum“.

• Syntetické vůně jsou alergenní látky, které mohou vyvolávat bolesti hlavy a u citlivých osob i dermatitidu.
• Nic v přírodě nevoní stejně po celý den. Vůně našich produktů se během dne mění a připomíná nám jedinečnost běžných denních okamžiků. Věříme, že se naučíte užívat si jemné změny vůní éterických olejů měnících se během dne také díky Vaší osobité „chemii“.

Rádi bychom Vás upozornili, že se ve složení Vašich produktů mohou objevovat názvy, jako jsou: limonene, linalool, geraniol, citral, citronellol, farnesol, eugenol, isoeugenol, cinnamal, coumarin, benzyl alcohol, benzyl benzoate a další. Jedná se o látky přirozeně se vyskytující v éterických olejích. V rámci EU se musí v neoplachových produktech (krémy, oleje, parfémy, deodoranty,…) uvádět už od koncentrace 0,001%. V oplachových produktech (mýdla, šampony) od koncentrace 0,01. Tato povinnost má svá opodstatnění. Tyto látky jsou hodnoceny jako potencionální alergeny.

Další zajímavost ze značení kosmetických prostředků v rámci  EU je fakt, že pokud výrobce z nějakého důvodu (málo místa na etiketě, výrobní tajemství) nechce uvádět všechny éterické oleje, které použil při výrobě produktu, musí na etiketě uvádět označení „parfum nebo fragrance“. Tím je ale myšlena směs éterických olejů, které použil do daného produktu, nikoliv syntetická parfemace. Jste z toho zmatení? Není nejsnadnější se v tom všem vyznat. Je třeba posuzovat INCI jako celek a naučit se vidět souvislosti. Proto si produkty pečlivě vybírejte a nakupujte ty, které svá složení uvádí již přímo na webových stránkách.